Silový trénink pro cyklisty: Základ rychlosti i zdraví

Pokud se jako cyklista vyhýbáš posilovně, protože se bojíš, že nabereš pět kilo svalů a v prvním kopci zatuhneš, mám pro tebe novinku: žiješ v omylu. A ten omyl tě může stát výkon. Většina cyklistů stále vnímá posilovnu jako nutné zlo nebo místo vyhrazené pro kulturisty. Realita je však taková, že cyklistika je hodně jednostranný sport. Pokud jenom šlapeš, tvoje tělo se časem ozve - flexory se zkrátí, ochabne vršek těla a zejména u silničářů můžou dokonce řídnout kosti. Síla v pojetí cyklisty není o velkých bicepsech a objemu. Je nejenom o tom, kolik wattů dokážeš přenést do pedálů ale taky o prevenci zranění. Je to tvůj motor ale hlavně i tvé brnění.

Měl by cyklista dělat silový trénink?

Odpověď je jednoduchá. Ano. V první řadě, v cyklistice nejde o estetiku. Zhodneme se, že všichni by sme rádi jezdili rychle, s co nejmenším výdejem energie. Proto je obrovským faktorem ekonomika pohybu. Ta je extrémně důležitá taky ve výkonnostní cyklistice. Silnější sval potřebuje k vygenerování výkonu zapojit méně svalových vláken než sval slabý. Ty zbylá, "ušetřená" vlákna si tak nechává v záloze například na závěrečný spurt nebo rozhodující útok v kopci. 

Druhým kritickým faktorem je zdraví a prevence zranění. Například, pro gravity jezdce můžou pevné svaly a vazy fungovat i jako brnění, v případě pádu. Naopak silničáři silovým tréninkem bojují proti osteopenií, tedy postupným řídnutím kostí. Pro ně je často právě silový trénink jedinou cestou, jak dát kostem potřebný impulz ke zpevnění.