RECENZE: Cannondale SuperSix 2026 - dokáže posunout vysoko nastavenou laťku?

Cannondale letos posílá do světa pátou generaci SuperSixe a na rovinu – je to jedna z těch novinek, u kterých se na první pohled můžeš ptát, co se vlastně změnilo. Tvarově je to pořád SuperSix, žádná designová revoluce. Jenže jakmile se na něm svezeš a zamyslíš se, tak zjistíš, že jde nově tento model úplně jiným směrem.

SuperSix byl poslední roky takový ten prototyp moderní univerzální silničky. Lehký, rychlý, přitom ne zbytečně tvrdý a nepohodlný. Kolo, které je sice závodní, ale když je potřeba, tak zvládne i horší asfalt nebo dokonce lehkou šotolinu. Ostatně profesionální týmy na něm jeli třeba Paříž-Roubaix, což o charakteru rámu říká hodně. Tohle kolo bylo navíc po ukončení modelu SystemSix úplně jedinou silničkou v portfoliu, což ho o to víc nutilo být dobrý ve všem. 

Jenže mezitím Cannondale vytáhl Synapse, která si mnohem víc bere na starost jezdce, kteří chtějí endurance/allroad směr. A to je podle mě přesně důvod, proč si mohl nový SuperSix dovolit malinko přitvrdit v tom, co má být jeho hlavní role: závodění a rychlost.

Nový rám je uhlazenější, čistší a tak nějak dospělejší. Všechno je víc sjednocené, žádné zbytečné otvory, napojení kokpitu vypadá líp a celkově působí zase o kousek moderněji. A i když aerodynamiku těžko změřím, hmotnosti už jsou mnohem konkrétnější - a působivé! 

U verze LAB71 má rám ve velikosti 56 (včetně barvy) 728 gramů, vidlice pak 392. Hi-Mod je 781/414 a základní Carbon 910/427. 

Průchodnost plášťů Cannondale udává na 32 mm a k tomu rezervu 4 mm na každé straně. Takže reálně se tam pořád vejde na čistou silničku opravdu dost. Jen už to nepůsobí jako snaha udělat z toho skoro-gravel, jak to dneska občas bývá u ostatních značek. A to je přesně ta jemná změna filozofie, o které mluvím. SuperSix zůstává univerzál, jen už není jediný univerzál v nabídce, a tím pádem se může o kousek víc naklonit zpátky k rychlosti. Potvrzuje to i geometrie – stack je o 10 mm nižší a posed je agresivnější. Zároveň Cannondale odstřihl věci typu SmartSense, takže to kolo působí jasněji: tohle není dojížděcí nástroj, ale silnička na trénink a závody.

Hodně chválím i to, jak přepracovali velikosti. Dřív byly skoky mezi některými velikostmi trochu divoké a člověk často řešil víc měření a kompromisů, než by chtěl. Teď je to klasicky 44, 48, 50, 52, 54, 56, 58 a 61, což je pro výběr mnohem přirozenější. V menších velikostech bude sedlovka bez offsetu, ve větších s offsetem. A hlavně – to, jak se to projeví v reálu, je docela zajímavé. Já mám 177 cm a na tomhle novém SuperSixu jsem se poskládal na 56. U minulé generace bych byl bez debat na 54. Na testu jsem měl navíc kolo bez podložek pod řídítky a offsetovou sedlovku, takže jsem byl o něco víc natažený, ale pořád to bylo úplně v pohodě. Tohle kolo je prostě víc race v posedu, ale ne tak, že by tě trestalo po pár kilometrech.

Co se týče moderních standardů, je tu všechno, co čekáš: pevné osy, kompletní vedení vnitřkem a hlavně UDH patka, takže do budoucna se dá čekat, že se tu bude objevovat spousta jednoplackových staveb. Jediná věc, která část lidí možná zklame: nový rám už není připravený na mechanické řazení. Cannondale ale nechává v nabídce možnost mechaniky tak, že bude součástí aktuální nabídky i gen. 4 SuperSix EVO 4 – to je SuperSix na předchozím rámu, osazený mechanickou 2×12 105. Víceméně tak budou doprodávat předchozí EVO 4 současně s novou generací.

Největší změna, která dopadne na běžného zákazníka, je ale lineup a to, jak si teď musíš kolo výrazně víc pečlivě vybrat. Cannondale pořád drží tři úrovně karbonu, jen se změnilo pojmenování a trochu se  „schovaly“ některé rámy do jednotlivých modelů. Všechny se jmenují EVO, na vrcholu nabídky je EVO LAB71 (Series Zero karbon) a Hi-Mod rám najdeš u EVO 1. 

Jenže zásadní je něco jiného: u těchto vyšších verzí se nově objevují varianty SL. Jinými slovy, můžeš mít stejnou platformu buď víc aero, nebo víc lehkou. A tohle je přesně ten moment, kdy se z jednoduchého „vyberu osazení a hotovo“ stává rozhodování o celkovém charakteru kola i do budoucna. U nižších verzí je to jednotné a univerzální, ale u těch vyšších si musíš  už u výběru správně zvolit, jestli je ti bližší aerodynamika, nebo vrchařina. SL verze má vždy stejný rám, sedlovku, vidlici i sadu. Liší se ale v kokpitu a ve volbě zapletených kol. 

Já jsem testoval SuperSix EVO 1 v aero (tedy normální) verzi. Takže Hi-Mod rám a celkově vysoká specifikace, která jde dost ostře po rychlosti. Kokpit je nový SystemBar Road. Předchozí kombo MoMo design už u SuperSixe nenajdeme, byť u jiných modelů Cannondalu zůstává. 

Nově má tento aero kokpit 375 gramů, reach 80 mm, drop 130 mm a 40 mm flare. A co je docela zásadní pro část lidí: vyrábí se jen v poměrně závodních šířkách, od 34 do 38 cm nahoře. SL verze řídítek je pak lehčí (265 g), kulatější a dá se vzít i ve 40 cm, takže kdo nechce úplně úzký kokpit, bude spíš muset koukat tímto směrem. Geometrii a posed nezmění, jen bude mít kolo jiný feel a váhu.

A teď to nejdůležitější, co dělá tuhle konkrétní specifikaci tím, čím je: kola. Tady Cannondale nasadil Reserve 57/64 na nábojích DT Swiss 240 a hlavně s extrémně moderními rozměry. Vnitřní šířka 25,4 mm vpředu a 24,4 mm vzadu, vnější 34,3/32,5 mm! Na váze to přitom nevypadá špatně – kolem 1550 gramů, což je na tuhle výšku a šířku hodně solidní! Pokud bych sedlal SL verzi modelu EVO 1, byly by zde ráfky ve výšce 34/37.

Obuté byly Vittoria Corsa 29 mm, přičemž 29 mm je minimální doporučená šířka pro tenhle set a osobně bych klidně rovnou nasadil i něco širšího. V praxi to celé dává hrozně zajímavý mix: je to strašně rychlé ve vyšších rychlostech a zároveň překvapivě pohodlné. Boční vítr jsem za celý test nezažil vyloženě v nějakém extrému, ale v normálních podmínkách to bylo v pohodě – jen je fér říct, že pořád mluvíme o šedesátkách, takže když fouká, začátečníka by to asi mohlo překvapit tak nějak celkově.

Jednou větou bych toto kolo popsal jako... asi strašně rychlé? Problém ale je, že to kolo to vyloženě vyžaduje. Jakmile se dostaneš někam nad 27–30 km/h, jede to, jako kdyby tě někdo tlačil do zad. Což bude samozřejmě z velké části způsobeno i opravdu vysokým profilem kol. Když člověk tomu kolu dává zabrat, odměňuje ho úplně brutálně. Na rovině a v rychlých zvlněných úsecích je to bomba! Jenže ta aero konfigurace má i druhou stránku: když se jen ploužíš, připomene ti to. V delších kopcích, kde musíš víc roztočit vysoká kola, to prostě není tak "zadarmo", jako na univerzálnějších setupech. Já tohle přežiju, protože bydlím v rovině a kopce tu mám spíš krátké. Kdybych ale žil někde víc v kopcích, nebo bych chtěl jezdit víc pohodově, díval bych se po SL variantě – věřím, že bude živější a nebude tě tolik trestat za pomalejší tempo.

Co mě baví, je že i přes agresivnější posed a sklouznutí k závodnosti si SuperSix pořád drží charakter univerzálu. Není to nervózní střela, co tě nenechá ani na vteřinu vydechnout. Reaguje rychle, ale není vratký. Rám je příjemně tuhý a jde za pedálem. Samozřejmě se ale asi nedalo ani od takového kola čekat nic jiného. Zajímavým detailem, který mě ale překvapil hned na první ohmatání kola je fakt, jak lehce se točí řídítka. Ne u všech kol s integrovaným vedením je to běžné... spíš naopak. 

Osazení kola odpovídá Hi-Mod rámu. Je tu nová verze SRAM Force AXS 2×12, kterou mám vážně rád – skvělý tvar pák, brutálně silné brzdy. Jediná věc, se kterou si osobně pořád úplně netykám, jsou přídavná tlačítka, která se mi mačkají hůř, než bych chtěl. Jinak je to ale sada, která je na silnici prakticky bez slabin. A celkový balíček v aero verzi ve velikosti 56 váží 7,55 kg, což je s těmihle koly hodnota, kterou ti spousta dražších kol s nižšími ráfky nebude schopná vrátit. A možná úplně největší překvapení na konec - tento model se bude prodávat za 209 999,-. Samozřejmě to není málo, ale několik posledních let jsme zvyklí u podobných kol na cenovky atakující spíš čtvrt milionu.

Za celou dobu testu jsem vlastně našel jednu drobnost: sedlovka mi ze začátku lupala, dokud jsem jí nedal trochu pozornosti. 

Takže abych to shrnul - hlavní novinkou u SuperSixe je drobná změna charakteru kola. Nově se malinko víc začíná orientovat zpět na závody, ale pořád si nechává slušné pohodlí. U nejvyšších verzí přibydou také odlehčené varianty SL. Veškeré modely a cenové úrovně pak budou následující:

CANNONDALE SUPER SIX EVO LAB71 SL - 319 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO LAB71 - 299 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 1 - 209 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 1 SL - 199 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 2 - 157 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 3 - 162 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 4 -  124 999,-

CANNONDALE SUPER SIX EVO 5 - 112 999,-

Takže jestli se ptáš, jestli SuperSix 2026 posunul laťku, tak za mě ANO. Víceméně vylepšil vše, co už minule fungovalo, a zároveň se malinko vrátil k závodním kořenům. Jediná věc, na které teď reálně záleží víc než dřív, je výběr specifikace. U vyšších verzí si prostě musíš ujasnit, jestli chceš aero charakter, nebo lehčí SL variantu. Když to trefíš, budeš nadšený. Když ne, bude to trochu problém. Proto určitě doporučuji co nejlépe vyzkoušet před nákupem. Cannondale má dobrou testovací flotilu, jezdí s ní po akcích a často ji umí zajistit i přes prodejce. Recenze ti dá obrázek, ale pocit z kola si musíš zažít sám.